Aby dobře vypadali "chodníkoví šampioni"- díl 10.

Americký kokršpaněl v "minisukni"

Pes přítel člověka 12/2011

Americký kokršpaněl ve své pravé podobě proplouvá s dlouhou hedvábnou srstí výstavním kruhem jako dáma ve večerní róbě a patří jednoznačně k neefektnějším výstavním plemenům vůbec. Každému musí být při pohledu na tohoto psa jasné, že údržba a úprava takovéto krásy je nepochybně náročná. Těžko tedy říct, proč plemeno zažilo takový boom mezi lidmi, kteří péči o srst příliš neholdují. Na každý pád, tak jako mnohá jiná plemena, i americký kokršpaněl se stal díky zájmu veřejnosti terčem množitelských aktivit podnikavců a byl lavinovitě pomnožen ve své „bezpapírové“ formě.  A pakliže -ruku na srdce - mnohdy ani „papíroví“ američané neoplývají zdravím, majitel „bezpapíráka“  bude s velkou pravděpodobností čelit dřív či později některému z celé škály zdravotních problémů typických pro toto plemeno. Rovněž údržba srsti je pro obyčejného smrtelníka obvykle značným problémem. Srst amerických kokršpanělů je velmi hustá, jemná, se značnými sklony k plstnatění. Pakliže má být udržována v dobrém stavu, pravidelné a důkladné česání je naprostou nezbytností. Naprostá většina majitelů „američanů“ dřív či později přichází do salonu s požadavkem, aby byl pes upraven do krátkého, co nejpraktičtějšího střihu. Důvodem je nejen pracnost údržby, ale i množství prachu a nečistot, které pes přináší v dlouhé srsti z každodenního venčení.

Výstavní úprava amerického kokršpaněla je složitá a spočívá v kombinaci trimování a stříhání. Nevýstavní, domácí úprava se bez trimování obejde a provádí se strojkem a následným střihem.  Technicky je nevýstavní úprava amerického kokršpaněla o něco složitější než domácí úprava kokršpaněla anglického. Před samotným stříháním je nutné psa důkladně vykoupat. Do vany by měl jít pes s rozčesanou srstí – jsou-li v srsti knoty a filce, nepodaří se z nich dobře vypláchnout šampon a jejich rozčesání bude složitější. Srst tohoto plemene je hustá a odpuzuje vodu – psa musíme opravdu poctivě promočit, použít přiměřené množství šamponu a tento následně opravdu důkladně zapracovat do srsti a poté stejně důkladně spláchnout. Je-li pes silně znečištěn, proces zopakujeme. Po vykoupání vymačkáme ze srsti přebytečnou vodu, psa vysušíme ručníkem a můžeme nechat lehce předschnout. Většina majitelů nechává srst uschnout volně a teprve suchou ji češe – chceme-li však dosáhnout lepšího výsledku při stříhání, vyfoukáme srst pomocí stálého kartáčování fénovaného místa  do rovna stejně jako se to provádí u pudlů (v případě našeho modelu tomu tak nebylo, což se podepsalo na kvalitě střihu). Psa opravdu kvalitně vyčešeme – teprve když nám hřeben projíždí bez odporu celou délkou srsti, je zvíře dobře připraveno na stříhání.

Nástroje na česání - kartáč a hřeben s řídkými a hustými zuby Nástroje na stříhání - nůžky na drápky (č.2), nůžky s dlouhými nožnicemi - rovné či zahnuté (č. 3, 4 nebo 5), dvě výměnné hlavy do strojku (č. 6 a 8), strojek (č. 9)

Strojkem s hlavou ponechávající délku 1 mm odholíme břicho do výšky pupku a vnitřní strany stehen (psa přitom postavíme na zadní nohy), dále srst mezi polštářky tlapek  a  třetinu ušního boltce z vnitřní i vnější strany. Stejnou hlavou vyholíme celou čenichovou partii psa – hranici vedeme od hrany ucha ke koutku oka, oholíme spodní víčko a celý čenich. Na hrudi tvoří hrana holení „ véčko“, které končí několik cm nad hrudní kostí. Máme-li psa s kožními problémy, můžeme použít hlavu ponechávající srst delší (např. 2 mm), abychom předešli alergickým reakcím na vyholení.

Dále budeme holit partie, které se při standardní úpravě trimují. Použijeme hlavu ponechávající délku srsti  2 mm a oholíme celý ocas psa (je-li kupírovaný, v opačném případě pouze jeho kořen), prostor pod ocasem (ponecháme záclonku – viz. foto), hřbet a boky (od slabiny k lokti vedeme rovnou hranu, jejíž nasazení určuje délku závěsu na boku),  stehna do písmene „V“ , krk a temeno hlavy mezi ušima. Dále oholíme prsa tak, aby zůstal zachován závěs, jehož nasazení má tvar obráceného písmene „V“ (v našem případě je závěs na prsou na přání majitelky posunut více dolů a tvar „véčka“ není zachován).


Nasazení "čupřinky" Ucho oholíme do jedné třetiny
Oholíme celou čenichovou partii Nasazení záclonky pod ocasem (může být nasazena cca o 2 cm výš než zde)
Hrana holení

Nyní se můžeme chopit nůžek. Není –li pes vyfoukán a srst uschla v pramenech jako v našem případě, budeme muset při stříhání vyvinout větší sílu (srst amerických kokrů se stříhá podstatně hůře než jemná srst např. pudlů). Také výsledek nebude tak pěkný, jako u dobře připraveného psa. Pokud jsme, nedejbože, ještě odflákli i vyčesání, bude celý proces úpravy velmi pracnou a vyčerpávající činností, díky níž nepatří američtí kokršpanělé zrovna k oblíbeným zákazníkům salonů.

Začít můžeme například úpravou hlavy. Zatímco anglický kokršpaněl je dle standardu „plešatý“, jeho protějšek z druhé strany oceánu se honosí slušivou čupřinou. Ostříháme ji nejlépe přes hřeben, kterým zvedáme jednotlivé prameny srsti a odsříháváme přesahující chlupy. Délka čupřinky roste směrem k čenichu, takže nad očima zůstává mírný převis. Srst neponecháváme příliš dlouhou, nevytváříme korunku jako u pudla.


Stříhání čupřiny přes hřeben
Upravená hlava  Upravená hlava z profilu

Nyní budeme pokračovat stříháním pánevních končetin. Tlapku obstříhneme dokulata, srst na noze důkladně načešeme a sestříháváme tak, aby nejkratší byla na koleni a směrem k tlapce se její délka mírně zvyšovala. Závěs pod ocasem sestříháme přes hřeben do přiměřené délky.

Záclonku na břiše zčešeme směrem dolů a sestříhneme lehce šikmo směrem k hrudní končetině. Délku zvolíme dle svého uvážení tak, aby „ladila“ s ponechanou délkou srsti na končetinách. Hrudní končetiny sestříháme do tvaru válce – opět obstříhneme tlapku, srst načešeme vzhůru a nůžkami stavěnými kolmo k podložce srst tvarujeme. Opět přes hřeben sestříhneme závěs na prsou – jeho délka by neměla být výrazně odlišná od délky závěsu na břiše. Má-li pes nekupírovaný ocas, zčešeme srst směrem dolů a zastříhneme do vlajky. Na závěr můžeme zarovnat do mírného obloučku i srst na uších.

Dbáme na to, aby pod kolenem zůstala dostatečná délka srsti Přední nohy mají tvar válce
Na břiše ponecháme závěs přiměřené délky Srst na nekupírovaném ocase zastříhneme do vlajky